jsou údajně příliš nízké, než aby byly škodlivé pro zásobování vodou.
Nanočástice stříbra mají širokou škálu použití, z nichž jedna je také v oblasti úpravy pitné vody, sloužící pro ochranu před škodlivými bakteriemi a viry. Zabíjejí ale tyto nanočástice také potenciálně prospěšné bakterie nebo způsobují další škodlivé účinky vodním ekosystémům? Nový článek vědeckého týmu z University of Missouri College of Engineering říká, že tomu tak není.
Ve svém příspěvku "Věcné faktory, ovlivňující dopady nanočástic stříbra na čištění odpadních vod", nedávno zveřejněné v Science of the Total Environment, Civil and Environmental Engineering Department, Chiqian Zhang, Shashikanth Gajaraj a předseda katedry a profesor Zhiqiang Hu ve spolupráci s Ping Li z Technologické univerzity v Jižní Číně, analyzovali výsledky přibližně 300 publikovaných prací na téma nanočástic stříbra a odpadních vod. Zjistili, že zatímco nanočástice stříbra mohou mít ve velkých koncentracích středně nebo dokonce významně nepříznivé účinky, množství nanočástic stříbra, které se v odpadních vodách v současné době nachází, není škodlivé pro člověka ani pro ekosystém jako celek. "Pokud koncentrace zůstávají nízké, není to vážný problém," řekl Zhang.
Nanočástice stříbra se používají při čištění odpadních vod a nacházejí stále častěji v každodenních produktech, aby chránily před bakteriemi. Pokud jde o čištění odpadních vod, nanočástice stříbra často reagují se sulfidy v biosolidy, což značně omezuje jejich toxicitu. Zhang uvádí, že mnoho studií se zaměřilo na vysoké koncentrace a dodal, že pokud se koncentrace v průběhu času zvýší na mnohem vyšší úroveň o několik miligramů na litr nebo více, toxicita by se mohla stát problémem. Vysvětlil však, že to může trvat desetiletí nebo dokonce ještě déle. "Lidé vyhodnocují toxicitu v malém měřítku, ale ve vodních systémech se většina nanočástic stříbra mění na sulfid stříbra, který není škodlivý", uvedl Zhang.